Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Pracoval jsem na projektu A1.

Projekt A1, to byla stavba atomové elektrárny v Jaslovských Bohunicích na Slovensku, blízko Pieštan. Měl to být prototyp jaderné elektrárny v Černobylu. Jsem tedy spoluviník té černobylské katastrofy.

Když jsem na podzim roku 1960 přišel z vojny zpět do mého 'rodného' podniku ZEZ v Praze-Hloubětíně, zjistil jsem, že tam hned za budovou továrny, kde bývalo obilné pole, stála tajuplná dřevěná bouda, o níž nikdo nevěděl, co se za jejími dřevěnými 'zdmi' skrývá za tajemství. Přístup do boudy byl povolen jenom těm, kteří tam pracovali,ostatním jen na povolení, vydávané zvláštním oddělením podniku.

V tu dobu jsem si 'dodělával' večerně, později dálkově strojní průmyslovku a pracoval v malé skupině pěti techniků v oddělení technologie. Kupodivu, byli jsme v kanceláři jaksi navíc a tak nás k našemu úžasu převelili právě do té boudy. To už každý věděl, co se v té boudě děje. Podnik ZEZ dostal za úkol od ministerstva průmyslu vyžíhat atomový reaktor pro elektrárnu. Celá věc už byla veřejným tajemstvím. Ještě než se celé oddělení A1 přestěhovalo do té boudy, která byla postavena bez jakéhokoliv hygienického zařízení (Na toaletu se muselo chodit asi 60 metrů do hlavní budovy podniku po zablácené cestě), byla kancelář A1 umístěna v Karlíně v Sokolvské ulici v bývalém obchodě s potravinami.

Než začnu psát o mé odyseje v A1, musím se zmínit jak se tam pracovalo v té kanceláři v Karlíně. Už v mém profilu jsem se zmínil o tom, že i za totáče byla mnohdy v Česku legrace. To, co zde popisuji jsou tedy informace z druhé ruky. 

Ani do této karlínské kanceláře nikdo neoprávněný nesměl vkročit. Tam pracovalo několik inženýrů a techniků, kteří byli kádrově 'na indexu'. Bývalý 'Španělák' a později tankista v řadách československého vojska v Anglii, inženýr, který prožil věk dospívání v USA a po válce se jako důstojník US army vrátil do rodné vlasti, mladý nadaný inženýr, který byl v padesátých letech odsouzen k trestu smrti pro nějakou prkotinu (chtěl prý udělat v republice státní převrat), na štěstí tehdy zemřel učitel a vůdce všech pokrokových lidí světa Bátuška Džugašvili a ten trest byl změnen na doživotní vězení, kde se od zajatých německých vědců naučil kybernetice. V roce 1960 byl propuštěn na svobodu. I ten byl navelen do oddělení A1. Jeho znalosti matematiky byly důležité ve výpočtech tepelných převodů žíhání nádoby reaktoru. Mladý inženýr, praktikující katolík pracoval tamtéž. Bylo tam těch lidí víc, většinou ti, kteří měli dříve zakázán vstup do města Prahy.

V té karlínské kanceláři si všichni krátili dlouhou chvíli všelijakými kanadskými žertíky. I když také občas pracovali. Objevili v zemědělských novinách inzerát jednoho jézédáka, který na svém záhumenku pěstoval exotické druhy koz. Měl jsdnoho sánského kozla na prodej...'do dobrých rukou'. Mezi těmi zaměstnanci byl jeden velice nesmělý velice slušný starý mládenec, který se stával častým terčem vtípků ostatních kolegů. Ti jeho jménem napsali na ten inzerát, že takového kozla už shání leta, leč neúspěšně...."prosím vás, zašlete fotografii kozla na tuto adresu. Fotku prosím ve 'světovém formátu.'"

Za tři týdny došel doporučený dopis na toho starého mládence, kde byla velká černo-bílá fotka vyděšeně vyhlížejíciho kozla. Dotyčný pán obálku otevřel za hlasitého řevu kolegů, Adresát pak vypadal vyděšeněji než ten dotyčný kozel. "Vy pacholci, tohle vám nezapomenu...vy lupiči"

Tím to ale neskončilo. Jednoho dne většina kolegů odjížděla na hory lyžovat. Dotyčný pan starý mládenec též. Všichni přišli do práce ve šponovkách, větrovkách  a lyžařských botách. Boty si všichni zuli. Ale, vtipálkové vzali boty té časté oběti kanadských žertíků a strčili je do výkladní skříně s poznámkou: "Zánovní lyžařské boty č. 43 na prodej za dvě stě korun. Hlaste se uvnitř u pana toho a toho." Před kanceláří byla stanice tramvaje č. 19. Průvodčí zahlédl boty ve výkladě, ihned se nechal vystřídat a hurá k výkladní skříhi hledat pana toho a toho. Pan ten a ten nevěda o co kráčí po dlouhé hádanici pana průvodčího vyhodil. Pan průvodčí vše předal advokátovi a žádal omluvu od pana toho a toho, který ale o ničem nevěděl. Pan průvodčí žádal úhradu za ušlý výdělek,  který kolegové pana toho a toho s radostí zaplatili.

V té boudě, kam se celé oddělení A1 později přestěhovalo, tam už jsem pracoval ne jako člen týmu A1, ale jako člen týmu technologie. (O tom v příštím blogu) V boudě bylo v létě strašné vedro. jedna moje kolegyně to vyřešila tak, že si pod psací stůl dala kbelík se studenou vodou a pěkně si vněm cákajíc chladila nohy. Jednou musela na toaletu, která, jak jsem už předeslal byla na hony vzdálená od boudy. Ta voda v tom pozinkovaném kbelíku pod psacím stolem vypadala černě. Tak jsme jí tam přilili asi půl litru černé ruše. Ona nic netušíc, po návratu z toalety pokračovala ve šplouchání nohou v kyblíku. Za chvíli měla nohy až po kolena černé. Po fajruntě jsme všichni rychle odešli domů, dříve než ta dívčina. Ráno přijdeme do kanceláře a můj psací stůl nebyl zamčený (přes přísný příkaz zvláštního oddělení) a na stole jsem měl hromadu kamení. Divčina přišla do práce s nohama černo-rudýma, jak se neúspěšně snažila tu tuš odstranit. V domění, že jsem ten vtípek způsobil já, mně otevřela psací stůl a šuplíky naplnila kamením. Jenomže!!! Na kontrolu přišel ten večer šéf zvláštního oddělení a když viděl kamení v mém NEZAMČENÉM šupllíku hned kamení vyndal a ráno na nás čekal. Všichni jsme museli k němu do kanceláře, kde se pan 'zvláštní' jal vyšetřovat politickou provokaci. Nakonec se vše vysvětlilo. Po půl dni vyšetřování, křičení pana 'zvláštního' a našeho vysvětlování nás  pam 'zvláštní' propustil s upozorněním, že příště se takový případ předá bezpečnosti. Vypadli jsme z jeho kanceláře jako kluci, kteří mají poslední den školu a pádili zpět do boudy se chovat politicky korektně.

A pak, že za socialismu nebyla sranda?

O mé další práciv A1 v příštích blogách.

Post scriptum: Kanad'ané neměli tušení, že pdobné vtípky, které jsem tu popsal nazýváme 'kanadskými' V Kanadě se jim říká 'practical Jokes'
 

Autor: Jan Marek | pondělí 21.6.2021 1:19 | karma článku: 21,33 | přečteno: 596x
  • Další články autora

Jan Marek

Česká (ale i světová) posedlost Amerikou (USA)

Když pročítám blogy na iDnes, nemohu si nevšimnout mnohých blogů týkjících se USA. (Viz poslední blog kolegy blogaře Michaela Laitmana 'Honba za štěstím...) Nějak mi to připadá, že celý svět (a hlavně Česko) je posedlý Amerikou.

22.11.2022 v 19:27 | Karma: 37,42 | Přečteno: 4351x | Diskuse| Ostatní

Jan Marek

Pan Josef Komárek v útoku na branku první republiky

Tak jsem se zase něco dozvěděl o první republice, kterou jsem nezažil a kterou nezažil ani pan Komárek a přesto zde přednesl její "perfektní" analyzu.

11.11.2022 v 1:09 | Karma: 27,82 | Přečteno: 673x | Diskuse| Ostatní

Jan Marek

Střípky ze Staré vlasti

Když našinec navštíví nějakou cizí zemi, nebo když se emigrant vrátí třeba jen načas do své původní vlasti, začne srovnávat. Je to i můj případ, kdy po několika letech zajedu do rodného Česka.

15.10.2022 v 20:15 | Karma: 28,75 | Přečteno: 611x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Polemika s panem Josefem Komárkem

Pan Josef Komárek se čas od času dá slyšet či číst, kde ve svých blogách obhajuje socialismus. Jeho argumenty jsou však rázu...'Rohlíky za socialismu byly křupavější a pivo jen za 1,5 Kčs.'

7.10.2022 v 19:14 | Karma: 28,99 | Přečteno: 670x | Diskuse| Ostatní

Jan Marek

Ach ty služebky!

Předpokládám, že v této vážné době, kdy tolik lidí na Ukrajině trpí tou nesmyslnou válkou, tento blog nebude nevhodný. Snad to mnohé odreaguje od vážnosti doby. Předesílám, že jsem s Ukrajinci a přejij im mír a klid.

19.3.2022 v 6:29 | Karma: 37,05 | Přečteno: 5004x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Moje životní kariéra filmového diváka

Ty první roky mého života za války a těsně po ní v malých vesničkách, kde jsem žil, byly bez nějakých velkých událostí kde pro malého kluka byl biograf vrchol zábavy, a vidět nějaký film se rovnal státnímu svátku.

23.2.2022 v 22:28 | Karma: 15,94 | Přečteno: 245x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Polemka s pnem Vlastimilem Dorotíkem

V tomto blogu se chci zmínit o nedávném článku pana Dorotíka 'Co kdyby Rusko zase jednou naložilo své rakety a vyrazilo v ústrety Kubě?' Mám dojem, že si pan Dorotík v jeho blogu vykládá historii k obrazu svému.

22.2.2022 v 22:07 | Karma: 23,73 | Přečteno: 494x | Diskuse| Politika

Jan Marek

Leden, měsíc dvou tváří a dvou pohledů.

Měsíc leden, ve starém Římě Ianuarius, podle boha Iana, který měl dvě tváře. Jednu vpředu hlavy a druhou vzadu. Díval se tedy zároven dopředu i dozadu. Jeden přísný pohled do roku starého i pohled naděje do roku nového.

10.1.2022 v 20:29 | Karma: 17,04 | Přečteno: 210x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Stalo se před osmdesáti lety na Hawaii

Každý z nás jistě ví o leteckém útoku japonského letectva na americkou námořní základnu v Pearl harboru na Hawaji.. V roce 1981 jsem měl možnost strávit na Hawaji dovolenou. Návštěva památníku náletu ve mně zanechala hluboký dojem

6.12.2021 v 23:50 | Karma: 20,70 | Přečteno: 401x | Diskuse| Ostatní

Jan Marek

Obrázek z Valašska pro Danu Adámkovou

Dana Adámková, když jsem napsal příspěvek pod jejím blogem, si posteskla, že by ráda viděla obrázek, který jsem na Valašsku před mnoha lety pořídil. Do diskuse se nedá vložit, e-mail adresu Dany nemám a tak volím tuto cestu blogem

26.11.2021 v 1:35 | Karma: 25,70 | Přečteno: 579x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Dílo zkázy v Britské Kolumbii.

Někdy mám dojem, že ve Staré vlasti se nic jiného neděje, než že tam řádí covid, katastrofální inflace a ztráta svobody. Pojdme se podívat trochu za hranice. Věřím, že kanadské problémy nikomu v Čechách nepomohou, ale domnívám se

20.11.2021 v 19:17 | Karma: 29,55 | Přečteno: 730x | Diskuse| Ostatní

Jan Marek

Cesta až na konec světa...Ohn'ová země

Už jako malý kluk jsem toužil poznat ty dálavy popisované v dobrodružných knihách, Patagonie, Ohn'ová země měly vždy tu zvláštní přítažlivost i pro kluka - osmdesátníka

25.9.2021 v 6:45 | Karma: 22,62 | Přečteno: 368x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Osudy českého dědečka Šůbra v Americe

Dědeček Šůbr nebyl můj děda, potkal jsem ho před lety při našich toulkách v lesích severní Kalifornie. Jeho životní příběh mne zaujal, chci ho zde převyprávět i jeho lidovou mluvou, jak jsem si vše zapsal v mém Sem-tam-níku.

20.7.2021 v 7:01 | Karma: 28,02 | Přečteno: 565x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Čičenice, konečná stanice.

Z Cancúnu jsem si vyjel do Chichen-Itzá. Ta leží na dálnici, která spojuje Cancún s Yucatánským městem Mérida. Cestou busem jsem hovořil s Mexikáncem, který neuměl anglicky a já neuměl mexicky. A přesto jsme si hezky popovídali.

10.7.2021 v 7:12 | Karma: 20,19 | Přečteno: 417x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Cesta na Yucatán.

Vždycky mně lákala tajemná mayská kultura, vidět na vlastní oči mayské pyramidy, hvězdářské observatoře a snažit se porozumět té staré dávno zašlé civilizaci. Nezbývalo tedy než se tam na Yucatán vypravit.

6.7.2021 v 0:55 | Karma: 18,53 | Přečteno: 370x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Olé, Olé, Mexiko země má, Olé,Olé, Mexiko mé!

Tak nějak jsme to zpívávali jako kluci, toužící v té zadrátované zemi po exotických krajích. Pak přišla možnost Mexiko poznat, a Mexiko už přestalo být zemí mou, i když zůstává zajímavou a svým způsobem krásnou.

5.7.2021 v 19:47 | Karma: 16,93 | Přečteno: 408x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Pracoval jksem na projektu A1 část 3.

Všichni, kdo jsme byli zainteresováni v prováděcím projektu v kanceláři, jsme se malým rozdrcaným letadélkem Douglas DC 3 a ruským padoletem Il 14 přesunuli s veškerou dokumentací do Jaslovských Bohunic na Slovensku.

24.6.2021 v 21:58 | Karma: 21,61 | Přečteno: 436x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Pracoval jsem na projektu A1 část 2.

V předešlém blogu jsem se zmínil o tom, co projekt A1 znamenal, a o některých žertíkách, kterých se kolegové dopouštěli na nevinných spolupracovnících. Úmyslně měním jejich jména, i když vím, že nikdo z nich dnes už nežije.

22.6.2021 v 23:20 | Karma: 21,51 | Přečteno: 633x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Se Smetanou na ostrov Man, závěr.

Po dlouhé a únavné cestě vlakem z Londýna do Liverpoolu a posléze trajektem na Ostrov Man jsme dorazili utrmácení do malebného přístavního městečka Douglas.

9.6.2021 v 7:41 | Karma: 17,22 | Přečteno: 240x | Diskuse| Osobní

Jan Marek

Omluva všem Karlín'ákům

V minulém blogu jsem hodně nefér přirovnal anglický Liverpool k pražskému Karlínu. Bylo mi to vytknuto a to plným právem.

5.6.2021 v 20:00 | Karma: 13,20 | Přečteno: 365x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 52
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 691x
Jsem stařík utkaný ještě z kvalitního předválečného materiálu a který má na tomto světě víc za sebou než před sebou. Žiji již přes padesát let někde v Kanadě a za tu dobu, mám obavy, jsem změnil mnoho mých dříve ustálených postojů.  Chci se zde podělit s eventuálními čtenáři, kteří vydrží mé blogy dočíst až do konce, o mnohé vzpomínky, ponejvíce ze Staré vlasti kterou mám stále rád i když většinu života trávím v Kanadě, a které mi utkvěly v paměti. Ty jsou zapsány v mém Sem-tam-níku. Ono i v té totalitě ve Staré vlasti byla někdy legrace. Předesílám, že jsem křestansky věřící stařík.: Z té pozice se dívám i na okolní svět a jeho dění.

TEMPORA NE CULPES, CUM SIT TIBI CAUSA DOLORES.

Dobu neobvinuj, když sám jsi příčinou bolestí...

M.P. Cato starší.

Seznam rubrik